Historie

Historie chrámového sboru v Dolních Bojanovicích sahá do začátku 19. století. Jak uvádí školní kronika bojanovská, založená v roce 1822, připomíná se škola v Dolních Bojanovicích v roce 1837, kdy bylo bojanovskému rektorovi vyplaceno 15 grošů za zpívání pašijí na Květnou neděli.

Je doloženo, že Jan Wilsdorf, rektor v Dolních Bojanovicích, dal podnět k pořízení varhan. Před nástupem do Dolních Bojanovic působil jako preceptor (pomocný učitel) města Hodonína. Zachoval se jeho nejstarší záznam pohřební písně z roku 1789, který je vzácnou památkou z doby jeho působení na kůru kostela sv. Václava. Chrámový sbor začal působit s největší pravděpodobností až v roce 1824, kdy byly pro chrámový sbor zakoupeny některé hudební nástroje.

Kdo řídil chrámový sbor po smrti Jana Wilsdorfa a jeho pomocníka Jana Hrona, není doloženo. Teprve po nástupu Jana Havlíčka, učitele, roku 1874 je známo, že nacvičoval chrámový sbor. Po jeho smrti působil jako regenschori Jan Mainzl a Jan Vodička, kterého známe z fotografie pořízené v roce 1904.

Dochovala se i fotografie chrámového sboru s orchestrem z roku 1908 řízeným Janem Vodičkou.

Fotografie chrámového sboru s orchestrem z roku 1908 řízeným Janem Vodičkou.

Během první světové války (1914 až 1918) měl chrámový sbor pouze osm členů. Během války i po válce řídil sbor Antonín Drdácký, učitel, který odešel do Čejče. Na jeho místo nastoupil Fabián Škrobák, rodák z Čejkovic. V období let 1923 až 1937 působil jako regenschori a sbormistr chrámového sboru, kterému věnoval mnoho úsilí a práce při jeho nácviku. V roce 1937 odstoupil a nácvik souboru převzal Václav Fatěna, kterému bylo 29 let.

Kvalitativní zvrat v nácviku duchovní hudby chrámového sboru nastal příchodem Pavla Dziendziela v roce 1939. Pavel Dziendziel, bývalý vojenský kapelník, byl výborným houslistou a flétnistou.  Hudební a umělecká úroveň chrámového sboru a zejména smyčcového orchestru se podstatně zvýšila. V období druhé světové války byla zvládnuta partitura mše od J. J. Ryby "Hej, mistře", která se s úspěchem zpívá dodnes.

V témže roku byl zpěvácký sbor rozšířen o mladé zpěváky na čtyřicet osob. Počaly se nacvičovat nové skladby, především mše. Dokladem toho je zachovalý snímek chrámového sboru z roku 1945.

Kolem padesátých let se začaly nacvičovat velmi náročné skladby. Do orchestru byli zváni muzikanti z Hodonína na varhany hrával Václav Kafka, učitel Lidové školy umění v Hodoníně.

Oživení aktivity kulturního života na vesnici se výrazné promítlo v činnosti chrámového sboru koncem padesátých let. Byly podniknuty i akce folklórního charakteru přednesené při návštěvě Vincentina na Velehradě v ústavu zdravotně postižených osob. Vystoupení sboru bylo přijato s nadšením a velkou vděčností. V šedesátých letech soubor nacvičil koncert po titulem "Proč bychom se netěšili", který byl několikrát uveden v okolních vesnicích v letec 1967 - 1968. Aktivita tehdy devadesátičlenného sboru na kůru chrámu sv. Václava v Dolních Bojanovicích se stávala samozřejmostí. Dne 15. září 1963 byly posvěceny nové varhany, které byly zakoupeny v Liberci a upraveny pro instalaci na bojanovském kůru. Při svěcení varhan zpíval sbor chorální zpěvy, mužský sbor a chrámový sbor mši od B. Říhovského "Missa Loreta". Odpoledne byl proveden varhanní koncert, při kterém prof. Hawlík z Brna hrál na nové varhany.

Počátkem šedesátých let zpívaly na kůru i děti doprovázené orchestrem. Jejich vystoupení bylo vítaným zpestřením chrámové hudby zpravidla o vánočních svátcích. Velkým přínose pro postní období bylo uvedení "Křížové cesty" na text francouzského teologa Michaela Quoise, kterou zkomponoval Karel Bohůn, absolvent konzervatoře a Janáčkovy akademie muzických umění (JAMU) v Brně. Skladba byla výstižně a moderně komponovaná a podruhé uvedena bojanovským chrámovým sborem v Hodoníně.

Václav Kafka doprovázel chrámový sbor s orchestrem na varhany od roku 1952. Jeho zásluhou se přednášely velmi náročné hudební skladby, které jsou v současné době vzácně kdy prováděny na kůru velkých měst. Pro chrámový sbor i orchestr v Dolních Bojanovicích zkomponoval technicky náročnou mši "Missa in honorum sancti "Vencesslai", jako upomínku na bohatou a harmonickou spolupráci s bojanovským hudebním tělesem.